V současné době je tahle vakcína plošně hrazená (od roku 2009), ale nepovinná. Pro malé děti jsou u nás schválené dvě značky vakcíny.
Dobrou radu, zda očkovat nebo ne, vám samozřejmě nikdo nedá. Ani já ne. Ale aspoň nastíním, na základě čeho jsem se sám rozhodoval:
- nepatříme do rizikové skupiny (pokud by to tak bylo, data a výpočty níž bych musel zásadně revidovat)
- vakcíny jsou poměrně účinné (pokryjí cca. 80-90% variant bakterie, zohledněna hojnost výskytu variant v ČR; navíc pokrývají hlavně varianty s větší šancí způsobit závažné problémy) - počítám jako 100% účinnost vůči velkým průšvihům
- nežádoucí účinky vakcíny (zdroj):
- relativně hodně často přímo neohrožující, ale nepříjemné reakce - horečka (>10%, v 1-10% případů nad 39°C), otok 2,5-7cm (1-10% případů)
- V 0,01-0,1% případů "Náhlé snížení krevního tlaku, které nereaguje na léčbu (kolaps nebo stav podobný šoku)" (tj. průšvih) - v příbalovém letáku trochu vágně, definice pojmu "Vzácné nežádoucí účinky" viz. SÚKL
- rizikovost nemoci je těžké dohledat, údaje se trochu různí, já jsem pro ČR našel toto:
- Počet úmrtí kojenců by měl být kolem 5 ročně (novinky.cz)
- Závažných onemocnění kojenců by mělo být cca. 20 ročně (vakciny.net)
- údaje zde (občanské sdružení, sponzorem je výrobce vakcíny) jsou zmatečné, můžete je použít pro srovnání a vyrovnanost argumentů obou stran, ale pozor - míchají se tam údaje o všech onemocněních, o závažných onemocněních, a později uvedená procenta už jsou jen pro jedno konkrétní onemocnění. Snad by se daly použít údaje o úmrtnosti (20%). Údaje o trvalých následcích (60% přeživších, tj. 50% všech, 70% s úmrtím dohromady) asi nebudou obecně použitelné, protože se týkají konkrétně meningitidy (zánět mozkových blan) a tady bude riziko následků asi výrazně větší než u dalších pneumokokových nemocí.
- Tento zdroj uvádí úmrtnost na jednotlivé závažné nemoci způsobené pneumokoky, spolu s předchoízm by se snad dalo usoudit na úmrtnost cca. 20% u těžkých případů (souhlasí s dalšími údaji výše).
A teď zbývá to porovnat. Omezil jsem se na případ "smrt nebo trvalé následky", ostaní rizika nechávám být (jsou na obou stranách a uvažování by příliš komplikovala). Procenta přepočítám na počet případů ze 100 000 (hodí se, protože ročně se v ČR narodí cca. 100 000 dětí).
- s očkováním:
- 10-100 - náhlé snížení krevního tlaku, které nereaguje na léčbu - bohužel nedokážu dohledat úmrtnost, ale "nereaguje na léčbu" zní jako konečná. Příbalový leták se zmiňuje i o anafylaktickém šoku (úmrtnost 0,7-20%), ale v jiné části
- použijeme-li úmrtnost z anafylaktického šoku (korektností tohoto si nejsem vůbec jistý), dostáváme se k velmi nepřesnému rozsahu 0,07-20
- bez očkování:
- 5 úmrtí
- 20 závažných případů; použijeme-li meningitidních 70% (nevýhodné pro odpůrce očkování), jsme na pravděpodobnosti smrti nebo trvalých následků nejvýš 14
Výsledek je tedy:
Na 100 000 dětí | S očkováním | Bez očkování |
---|---|---|
Smrt | 0,07-20 | 5 |
Smrt - střední hodnota | 10 | 5 |
Smrt nebo trvalé následky | 10+? (trvalé následky nedohledány) | 14 |
Naše rozhodnutí nakonec je neočkovat. Odhady a interpretace jsem se proto snažil při tomto porovnání dělat tak, aby stranily spíše očkování (aby tedy pro "neočkovače" odpovídaly nejhoršímu případu). Přesto výsledek neukazuje na významný přínos očkování, spíš naopak.
Opakuji ještě jednou, že by vám nemělo jít až tak o to, jaká čísla mi vyšla, jako spíš jaký postup se dá při posuzování použít. Čísla si najděte a dosaďte sami a vyvoďte si z nich vlastní závěry. A ještě jednou, pokud jste v rizikové skupině, vychází to úplně jinak.