Po osmé opouštíme Formuli1 a o hodinu později i Francii.
Jak bylo po bretaňské stodesítce obtížné si zvyknout na 130km/h na dálnicích ve zbytku Francie, tak je obtížné si po Francii zvyknout na styl jízdy a rychlostní rozdíly na německých dálnicích.
Cesta je nudná, jednotvárná. Jednou stojíme asi půl hodiny v zácpě, pak ještě podruhé deset minut před Norimberkem - tam se někdo vyboural v zúžené části, vypadalo to, jako by přejel přes betonový zátaras do protisměru. Vrtulník, sanitka, hasiči, protisměr stál úplně, u nás zúžení do jednoho pruhu.
Kolem sedmé vkračuje naše kolo opět na českou půdu ("tady je to taky krásný"). Ještě jednou opakujeme extempore s dojížděním na dno nádrže, protože v Plzni mají přeci levný benzín. Vyměkáváme asi 8km před Plzní a bereme aspoň 9 litrů. Příjezd do Prahy po deváté večer.
5714km autem, 254km (ostatní 297) na kole, zhruba 25km pěšky.