V neděli večer jsme zjistili nemilou věc: nestíháme. Zhruba o dva dny. S dvěma nocemi v jednom místě a celodenními výlety je konec. Už Gdaňsk budeme muset zvládnout zrychleně za odpoledne. Než se k němu dostaneme, čekají nás ještě dvě zastávky: Mechowo a Rewa. Gdyni vynecháváme úplně, v Gdaňsku cílíme na kousek historického centra kolem přístavu. Po setmění pak pokračujeme do hostelu za městem.
Úterý máme na poslední část pobřeží. Vynecháváme všechna dřívější ústí Wisly (nejzápadnější je vlastně až v Gdaňsku) a pokračujeme od východního břehu současné Wisly dál. Kousek od vesnice Jantar ho nacházíme! Taky nacházíme další úzkokolejku, takže dvojité blaho. Ještě ten den odpoledne se vydáváme i na kosu u zálivu Wisly (sem asi taky někdy ústila?) a úspěšně se dostáváme na dohled hranic s Královeckou oblastí (dřívější Kaliningradská oblast). Dál to nejde, v cestě je plot a pohraničník. Poláci svou východní hranici berou výrazně vážněji než západní. Jak překvapivé. Zpátky z kosy se vracíme už za tmy, bohužel si tak nestíháme prohlédnout plavební komoru přetínající kosu ze zálivu do moře, aby Poláci nemuseli cestou do moře přes Rusko (u komory je i dvojice zvedacích mostů zvedaných na střídačku - tam jsme jeli po jiném než zpátky).