Jak už jsem psal, zpáteční cesta byla částečnou reprízou mého školního výletu. V Chamonix jsme před deseti lety byli lanovkou na vrcholu Aiguille du Midi a v ledovci Mer de Glace (ano, v ledovci - to je místní specialita, každého tuším půl roku do něj navrtají tunel a turisti se tak můžou podívat dovnitř ledovce). Tentokrát jsme Aiguille du Midi taky plánovali, ale pro špatné počasí vynechali, zato ledovec jsme absolvovali tentokrát včetně vyjížďky zubačkou, co k němu vede.
Druhou reprízou pro mě byl hrad Chillon na břehu Ženevského jezera. Píšu radši na břehu, protože když jsem ho cestou inzeroval jako "hrad na ostrově v jezeře", byli pak mí spoluturisté zklamaní, že prý si ho představovali uprostřed jezera. Pravda je taková, že je na ostrově hned u břehu jezera - místy ho od břehu dělí symbolický metr vody, ale ostrov to je a vždycky byl. ideální místo pro opevnění a odedávna taky tak využívané, zejména proto, že jezero se na téhle straně nedalo rozumně jinudy obejít.
Třetí zastávkou byl Bern, o který jsem příliš nestál (ano, i tady už jsem na tom památném výletě byl), ale byl jsem přehlasován.
Poslední atrakcí pak byly Rýnské vodopády, kde jsme pro změnu byli dva ze tří, ale na návštěvě jsme se shodli tuším jednomyslně.