Seznam věcí k vygooglování

Začalo to už vloni v Bulharsku. Na výletě jsme dumali nad nějakou drobnou záhadou a někdo pronesl, že si to můžeme doma vygooglovat. Pak se to nějak zvrtlo a tahle věta se stala univezální odpovědí na většinu otázek a zakončením každé druhé diskuze. Žertovali jsme, že bychom si měli začít psát seznam.

Nuže, letos jsme si ho pát začli.

Nutno dodat, že seznam jsme vedli v notesu formátu zhruba A8, takže mnohé záznamy jsou až kryptické a u některých už není úplně jasné, co jsme to vlastně měli na mysli. Tam, kde to ze zápisu není jasné, ale kde si pamatuji aspoň zhruba, o co šlo, uvádím svůj výklad hesla v závorce.

Tunely Verdon (Zajímalo nás, k čemu tunely původně sloužily)

Tunely nevedla ani vozová cesta, ani důlní železnice; taky teorie o čistě turistické stavbě je mimo. Tunely mělo původně vést - potrubí s vodou.
Projekt vodní elektrárny je z roku 1902, stavební práce však přerušila První světová válka, po ní byl odložen a po Druhé světové nakonec definitivně zrušen.

Monte Carlo (město v Itálii?)

Ano, existuje: http://en.wikipedia.org/wiki/Montecarlo,_Italy

Týn? (V diskuzi o alternativním názvu Karlštejna "Karlův Týn" jsme řešili, co je to ten "týn")

Na úvod musím říct, že návštěva diskuzního klubu přátel češtiny byla docela zážitek. Ale k věci:
"Týn" je středověké sídlo opevněné hradbou, tvrz nebo hrad.
V našem případě mu odpovídá "tein" v německém Karlstein. Je to ale jen zpětná přejímka z němčiny, která jej přejala ze západoslovanského "týn". Aby toho však nebylo málo, tohle západoslovanské slovo vzniklo ze starogermánského "tun(a)", stejně jako novější německé "Zaun" (ohrada, plot, hradba), anglické "town" (město) a přípona "-ton", tak častá u anglických měst.
Tolik k týnu, nicméně s tím Karlštejnem je to ve skutečnosti zdá se úplně jinak: jak to tak vypadá, přepis Karlstein na Karlův Týn je umělá konstrukce z dob národního obrození bez historických základů a německé Karlstein nevzniklo ve skutečnosti složením slov Karls-tein, ale Karl-stein, tedy "Karlův kámen" (argumentem pro toto tvrzení je fakt, že v době vzniku názvu Karlstein mělo slovo týn v němčině podobu "tin", podoba "tein" pochází z pozdější doby).
A jen mimochodem - podoba mezi německým "stein" a českou stěnou také není čistě náhodná.

Entrevaux

Pevnost pochází z 11. století. Hlídala údolí řeky Var a hranice se Savojskem. Asi to tam muselo být docela maso, když skončili s takovouhle citadelou. Ale nic vyjímečného, co by mohlo být příčinou tak masivního opevnění, jsem nenašel.
http://en.wikipedia.org/wiki/Entrevaux

Škorpion (štír) (Debatovali jsme o tom, jak moc jsou štíři vlastně jedovatí a jestli jejich jedovatost nějak záleží na velikosti štíra)

Pro detailní informace opět odkážu na wiki. Ve zkratce - většina z nich má jed specializovaný na jejich potravu, hlavně na členovce. Člověka jejich neurotoxin obvykle neochromí, jen to bolí, ale za to to může bolet pořádně. Obecně by neměl být štír schopen zabít zdravého dospělého člověka, nicméně obětí štíra je ročně až dost - většina holt nejsou všichni a někteří štíři jsou jedovatí i pro lidi.
Pokud jde o tvrzení, že na velikosti nezáleží, to je v případě štírů naprosto správně, viz například tenhle drobeček.

Pták (dravec) ve Verdonu - Vautour Fauve

Sup bělohlavý.

Svišť x orel (Mám za to, že jsme řešili, jestli orel dokáže sviště ulovit a odnést si ho do hnízda)

Orel sviště rozhodně loví, s tím nošením to ale už tak jisté není. Já mám za to, že to nedělá. Nenašel jsem nikde zmínky pro ani proti této teorii, opřít se proto můžu jen o následující údaje: orel mořský, který je o něco větší než orel skalní, běžně nosí 1-2kg a unese prý až 6kg. Svišť horský pak váží mezi 4 a 8kg. Tak si to přeberte.

Otrava glukózou (Šlo o to, zda se lze předávkovat jednorázovým požitím přílišného množství glukózy)

"Otrava" je teoreticky možná i jednorázovou velkou dávkou, ale je nepravděpodobná. Hyperglykémie vzniká, pokud přísun glukózy do krve je vyšší, než dokáže tělo zpracovat za pomoci inzulínu, tedy i při požití větší dávky - krátkodobá hyperglykémie ale nemá až na extrémní případy žádné podstatné dopady. Pravděpodobnější jsou problémy způsobené dlouhodobou hyperglykémií, k té však dochází typicky při cukrovce, tedy nedostatkem inzulínu, ne přebytečným příjmem glukózy.
Pro doplnění: ačkoliv otrava velkým množstvím glukózy příliš nehrozí, nacpat se glukózou stejně moc dobrý nápad není - pokud totiž překročíme určitou mez, tělo začne v obraně uvolňovat velké množství inzulínu a výsledkem je pak naopak pokles hladiny glukózy v krvi a tedy pokles okamžitě využitelné energie místo jejího nárůstu.

Kurs švýcarského franku (Že prý je dražší než euro)

Ani náhodou.

Lupina v inst. potravě (Podivovali jsme se nad tím, že na instantních polévkách se píše "může obsahovat stopy lupiny" - co tam ten lesní plevel dělá?)

Je to prosté, lupina je moderní náhražkou sóji.

Jednooký dalekohled

Co prosím?

Fondue - jak se jí, druhy

http://cs.wikipedia.org/wiki/Fondue

Jak se hasí napalm

Pro přesnost - napalm jako takový, v původním slova smyslu, nehoří. Používá se jako ztužovadlo, které má za úkol udržet hořlavinu pohromadě, aby pěkně hořela. Přesto se ale ujalo použití slova napalm i pro takto ztužené hořlaviny. Nuže:
Čím hasit napalm se jednoznačně říct nedá a závisí to na tom, jak ta konkrétní směs vypadá. Klasickou směs napalm + benzín jde hasit normálně. Smícháme-li to s fosforem, stále se to dá hasit vodou, ale po uschnutí znovu vzplane. Při smíchání s peroxidem se hasit nedá, lze jej pouze chladit, přitom ale hrozí, že proudem vody oheň jen rozneseme do okolí. A konečně ve směsi s alkalickými kovy se voda používá naopak jako zápalný prostředek (např. se používal za deště) - s vodou totiž prudce reaguje. Kdo někdy viděl reakci sodíku nebo draslíku s vodou, ví, že hasit tenhle druh napalmu by byl opravdu blbý a pravděpodobně poslední nápad.

Odkud pochází slovo čokoláda (Zaujala nás podobnost slova chocolate s francouzským "choc au lait", což tuším znamená mléčnou čokoládu)

Podobnost anglické čokolády a francouzské mléčné čokolády je zdá se čistě náhodná. Slovo pochází buď z aztéckého "xocolatl", nebo z mayského "chokola".

Původ kakaa

Nedaleko odtamtud - nejstarší dochované zmínky jsou z doby 1100 - 1400 př. n. l. z Hondurasu

Velikost švýcarských měst Bern, Zürich, Ženeva

Bern má 123 500 obyvatel, Zürich 365 000 a Ženeva 186 000 obyvatel.
Také rozlohu má Bern oproti Praze asi desetinovou, Zürich pětinovou a roloha Ženevy odpovídá míň než jedné třicetině rozlohy Prahy - a zhruba polovině rozlohy Berouna při desetinásobném počtu obyvatel.

Velikost (plocha) švýcarských jezer Ženevského a Bodamského a objem vody v nich

Ženevské jezero: plocha 580km², objem 89km³ (to je 89 miliard kubíků), délka 73km
Bodamské jezero: plocha 536km², objem 55km³, délka 63km

Může labuť vzlétnout z pevné země?

Zde mohu posloužit zdrojem z nejpovolanějších. Budu citovat z textu Doporučení Ústřední komise pro ochranu zvířat: "Labuť dokáže vzlétnout z jakéhokoli povrchu - vody, suché země, bláta i ledu, má-li dostatečně dlouhou startovací dráhu (min. 20 m)."

Lze vygooglovat seznam věcí k vygooglování?

Samotného mě to překvapilo - našel jsem jen jeden.