A tady začíná slibovaná historie o lidech na Coromandelu. Jak už jsem mnohokrát psal, svého času bylo dřevo kauri ve světě velmi žádané a tvořilo velkou část bohatství Zélandu. Coromandel byl jeden velký les. Kromě toho ale je opravdu hodně strmý. A tak lidé nejdřív těžili kauri jen na pobřeží a přes moře dřevo plavili do Aucklandu a odtud do světa. No jo, ale dřevo na pobřeží brzo došlo a výkupní cena stála za trochu námahy - a tak dřevařské společnosti poslaly dřevorubce nahoru do hor, aby dřevo těžili tam a plavili dolů po řekách (jak, to si ještě ukážeme). Tak vznikly kolem roku 1920 v horách dřevařské kempy. Představte si to jako hromádku chatrčí, zhruba 30 lidí a kolem divočina. Jediným pojítkem se světem byly zásobovací karavany, které se zhruba jednou týdně vydávaly z údolí a na hřbetech koní vezly vše potřebné.
Svahy hor byly ale tak strmé, že i pro chudáky koně museli zásobovači vytesat do skal leckde schody, aby se ti koně vůbec na svahu udrželi. No a náš výstup vedl po jedné z těchhle zásobovacích cest.