Na vodní pohon

Tohle je pozůstatek jednoho z mlýnských kol, která poháněla zdejší závod. Ano - přestože se bavíme o době, kdy na Zélandu byl parní stroj dávno známý, v Praze Křižíka už dávno omrzela oblouková lampa i elektrická tramvaj a bratři Wrightonové se vážně zajímali o ornitologii, pořád bylo nejvýhodnější použít staré dobré mlýnské kolo. Vodu přiváděli trubkou o průměru 1,2 metru ze vzdálenosti 0,6km a získávali tak výkon 320 koní. Když pomyslím na to, jak velký kolos tohle pohánělo, se vším tím lámáním, dopravou a drcením kamene, říkám si, že narvat do jednoho auta tisíc koní je přecijen trochu megalomanství...