Ano, je to tak, jak to vypadá

Asi po dvou hodinách chůze se z mraků vedle cesty vyloupli dva cyklisti. V kraťasech a lehkých bundách. Kola přes ty kameny samozřejmě nesli. Byli vcelku rádi, že nás vidí, a především, že díky nám našli znovu cestu. My byli rádi, že díky jejich stopám snad budeme mít snazší orientaci a hlavně za důkaz, že je to průchodné - přišli totiž z protisměru a ten den ráno prý vyrazili zdola z vesnice. Docela nás ale zaujalo, že oni nás se ptali, jestli jsme v pořádku.